Co je participativní plánování?

Participativní plánování je založené na zapojování obyvatel, komunit, institucí a developerů do plánování a rozvoje města. Jedná se o poměrně novou disciplínu, která se využívá posledních pár let. Výhodou takto založeného plánování je zahrnutí požadavků obyvatel a dotčených subjektů, kteří jsou hlavními uživateli městského prostoru, a proto má jejich názor velký význam.

Díky participativnímu plánování je možné zjistit, co obyvatelé potřebují pro zkvalitnění jejich života. Při dobře provedeném plánování jsou investice efektivnější a jejich průběh je hladší. Urychlí se projednávání záměrů a ušetří finanční prostředky.

Jako důležitý přínos lze označit zapojení okrajových skupin se specifickými potřebami (senioři, handicapovaní) a posiluje komunitní rozvoj.

Principy a limity

Principy

  • Všichni účastníci jsou bráni jako plně kompetentní, bez ohledu na jejich společenské postavení, vzdělání, či jiná kritéria
  • Uplatnění místních znalostí
  • Včasné odhalení potenciálních konfliktů
  • Participace umožňuje veřejnosti pochopit důvody pro určitá rozhodnutí
  • Vznik pocitu sounáležitosti s místem
  • Vytvoření prostoru pro občanskou angažovanost
  • Prosazování shody napříč všemi zájmovými skupinami

Limity

  • Do participativního plánování se aktivně zapojují obyvatelé, kteří nemusí být reprezentativní za danou skupinu obyvatel
  • Projednávání záměrů s obyvateli může v některých případech prodlužovat proces
  • Zapojování veřejnosti může být vnímáno jako ohrožení principu voleného zastupitelstva
  • Participativní plánování může být zorganizovanými zájmovými skupinami zneužito pro prosazení vlastních zájmů

Aktéři v participativním plánování

Investoři

  • Přinášejí nápad a finance

Developeři

  • Budou koordinovat plánovací proces a výstavbu

Vlastníci

  • Mají v majetkovém vlastnictví dotčené pozemky, domy, popřípadě jsou sousedními vlastníky

Zastupitelé/radní

  • Soustředí se na změnu územního plánu, hospodaření a financování

Úředníci

  • Hlídají soulad s platnými předpisy, např. s územním plánem (památkáři, stavební úřad)

Správci

  • Ti, kteří se o daný prostor v budoucnu budou starat

Zainteresovaní aktéři

  • Sem patří široká veřejnost i organizovaná veřejnost (spolky, sdružení)

Uživatelé

  • Do této skupiny patří občané, tedy ti, kteří budou prostor nejvíce využívat. V této skupině je největší různorodost. Ačkoliv velká část této skupiny se aktivně nezapojuje, je jejich názor a postoj k dané problematice klíčový.

Pozice občana

  • aktivní občané mohou mít výrazně větší vliv na rozvoj města, pokud navštěvují veřejná setkání, diskuzní fóra, vyplňují dotazníky a informují se o městském dění
  • pokud jste podnikatelem, popřípadě zástupcem firmy, či investorem, můžete zastávat v participativním plánování jak roli zainteresovaného aktéra, tak veřejnost. Stejně tak tomu je v případě zapojení občana do spolků.
  • pokud jste odbornou veřejností a řeší se aktuálně téma z Vaší odbornosti můžete se procesu participativního plánování účastnit pod touto formou
  • obyvatel obce či města může podávat podněty, či stížnosti státní správě (tedy úředníkům na radnici či obecním úřadě) nebo může problém řešit skrz politickou strutkuru (např. oslovením starosty, který problém buď předá kompetentní osobě nebo jej řeší sám)

Nejčastěji řešené v participativním plánování

  • Územní plány
  • Rozvoj městských částí
  • Strategie a politiky měst
  • Tvorba veřejného prostranství
  • Revitalizace sídliště
  • Brownfieldy
  • Veřejné stavby
  • Infrastruktura

Metody participace

Den otevřených dveří

  • Návštěvníci mají možnost přijít se seznámit s materiály svým tempem a mohou se zaměřit na konkrétní oblast, která je zajímá
  • Na místě jsou prezentovány informace k danému návrhu s předpokladem možného dokreslování a dopisování představ občany

Dotazníkové šetření

  • efektivní sběr relevantních dat
  • předpokladem této metodiky je správné pokládání otázek
  • pro větší návratnost vyplněných dotazníků je vhodné využít online variantu

Fórum o budoucnosti

  • podstatou této metody je oslovení širokého spektra společenských skupin
  • metoda není vhodná k řešení konfliktů mezi zájmovými skupinami
  • do této metody patří například diskuze dětí s představiteli města

Komunitní plánovací kancelář

  • metoda pro dlouhodobější plánování
  • umístění kanceláře je vhodné přímo v daném místě
  • při pravidelném sezení s projektovým manažerem nebo architektem je možné navrhovat své podněty a konzultovat problémy komunity

Komunitní vycházka/cyklovyjížďka

  • otevírá obyvatelům jiný pohled na místo, kde žijí
  • přímo v terénu vznikají podněty typu: chybí přechod pro chodce, nebezpečná část chodníku, apod.
  • cyklovyjížďka se zaměřuje na preference a problémy cyklistů

Konzultační stánek

  • v rámci trhů, výstav, aj. lze prezentovat návrh, ke kterému se občané mohou rovnou vyjádřit
  • vhodná je konzultace se zpracovatelem, samosprávou nebo investorem

Kulatý stůl

  • metoda je vhodná pro klíčové aktéry participativního plánování
  • neziskový sektor, podnikatelský sektor, veřejné instituce, profesní sdružení, aj.

Mediace

  • cílem metody je řešení konfliktů mezi jednotlivými skupinami
  • proces je veden zkušeným odborníkem (mediátorem)

Online nástroj pro sběr informací

  • forma aplikací nebo formulářů
  • výhodou metody je získání informací od velkého počtu obyvatel
  • např. mapové aplikace do kterých lze vkládat problémová místa

Pracovní skupina

  • složení je dle území (např. městské čtvrti) nebo dle odbornosti (např. životní prostředí)
  • metoda nabízí zapojení odborné veřejnosti

Sousedské setkání nad mapou

  • při této metodě se řeší problémy a hodnoty území, posléze žádoucí aktivity a budoucí rozvoj místa
  • při diskuzi sbírá zapisovatel podněty od obyvatel

Tvorba modelů

  • metoda je vhodná pro práci se školami a studenty, nehodí se ale pro hledání strategií celkové koncepce
  • předpokladem je kreativní výstup (např. podoba budoucího města ze špejlí a papíru)

Veřejné projednání

  • nejčastěji používaná metoda, která má ale množství limitů
  • v některých případech je tato metoda dána ze zákona (např. pořízení územně plánovací dokumentace)

Výstava ve veřejném prostoru

  • účelem je představit návrh, ideálně na místě, ke kterému se přímo vztahuje
  • limitem je nemožnost veřejnosti se vyjádřit na místě